Blog

Jak nakonec porozumět i rodilým mluvčím

„Když to vidím napsané, tak si to nějak dokážu přeložit. Ale když na mě pak někdo promluví, já jim prostě nerozumím.“ Podobné stesky slýchám od většiny studentů, kteří se na mě obrátí. Já jim pak s želenou pravidelností odpovídám: „To je normální“.

Proč je obtížnější rozumět filmovým dialogům než číst anglický román

Na tom, že většině studentů dělá daleko větší problém porozumět písničce, kterou právě hrají v rádiu než článku v angličtině, není nic až tak překvapivého.

Při poslechu v angličtině totiž stojíme před dvojnásobně obtížným úkolem – nejenže si musíme v duchu překládat slova, která slyšíme, zároveň musíme vědět, jak se to které slovo vyslovuje, abychom dokázali určit jeho význam.

Proto je poslech o poznání náročnější než čtení, snad s výjimkou šťastlivců disponujících perfektním hudebním sluchem, u kterých může být co do náročnosti srovnatelný se čtením.

Pro většinu smrtelníků však platí, že porozumět textu je jednodušší. Při čtení často stačí znát několik slov, z nichž už si pak dovedeme odvodit význam celé věty.

Vytrénovat své uši tak, aby dokázaly zachytávat i ty nejjemnější jazykové nuance, zvláštní výslovnost některých slov – kdo z vás by například na první dobrou řekl, že slovo „aisle“ (ulička) se vyslovuje zhruba jako „ajl“ – proto nějaký čas trvá.

Co je mýtus a co skutečně funguje, když přijde na zlepšování porozumění

Dost možná jste již někdy zaslechli radu typu „nalaď si BBC, poslouchej anglické rádio, musíš to prostě naposlouchat“. Kdykoli slyším tuto radu, snažím se dotyčnému či dotyčné jemně naznačit, že by na ni měli raději rychle zapomenout.

Dále jim řeknu, aby si představili, že si právě naladili turecké televizní noviny a mají se na ně dívat půl hodiny v kuse.

Co by se stalo? Odpovím si sám. Slyšeli by jen změť exoticky znějících zvuků a tu tam možná zaznamenali mezinárodně srozumitelné slovo jako „Trump“ nebo „Putin“. Jediné, co by si z koukání na tureckou televizi odnesli, by tak byl frustrující zážitek a nechuť něco podobného v dohledné době zopakovat.

Řešením je uzpůsobit náročnost poslouchaného materiálu svým současným jazykovým dovednostem.

Falešný začátečník si může pustit podcast (výběr doporučených podcastů naleznete v tomto článku) pro úroveň A2 nebo poslechnout zjednodušenou zprávu na webu newsinlevels.com.

Středně pokročilý si pak může poslechnout náročnější podcast anebo si pustit na 5 minut oblíbený seriál s anglickými titulky.

Pokročilý už samozřejmě zvládne (alespoň by měl) sledovat seriál či film bez titulků nebo se podívat na zprávy na britské televizi BBC. 

Vždy postačí držet se zlatého pravidla:

Materiál by neměl být moc jednoduchý, aby vás nenudil, ale ani ne moc těžký, aby vás nefrustroval. Měl by být jen o něco náročnější než vaše současná jazyková úroveň.

Jinými slovy, při poslechu byste se měli lehce zapotit, ale nepřipadat si, jako byste koukali na turecké televizní noviny.

Pokud jste nikdy vědomě nepracovali na tréninku svých poslechových dovedností, začněte zlehka.

Vyberte si jeden podcast, jednu stránku s anglickými poslechy či aplikaci – například výše zmíněnou stránku newsinlevels.com (odkaz na aplikaci zde) – a věnujte se procvičování poslechu pět minut denně.

Pro kontinuální zlepšování je daleko důležitější pravidelnost než doba, po kterou se aktivitě věnujete. Přidat si můžete vždycky.

Příště vám představím perfektní aplikaci, která nejenže zlepší vaše poslechové dovednosti, ale udělá z vás i hvězdu karaoke.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *